Kdo by neznal čokoládu, někteří z nás ji milují a dopřejí si ji pokaždé, když je příležitost, jiní její chuť neocení a raději volí jiný pokrm k uspokojení chutě. Víte, ale kde se čokoláda vzala a proč je to nejznámější sladkost na světě?

Historie čokolády

V roce 1492 byla Kryštofem Kolumbem objevena Amerika, on sám si sice myslel, že doplul do Indie, ale díky někomu se podařilo objevit tento kontinent, který je původním domovem kakaa. Při prozkoumávání Ameriky, totiž narazili na původní obyvatelstvo, které popíjelo zvláštní nápoj, který připravovali právě z kakaových bobů, čokoládu. Na rozdíl od dnešní čokolády, byla hořká a kořeněná. Dříve se k jejímu ochucení používala např. vanilka, chilli a další. Čokoláda byla výsadou vládnoucí vrstvy a byla považována za pokrm bohů.

Zajímavostí bylo, že v Mezoamerice se kakaové boby používali jako platidlo, natolik si tento produkt cenili. Jen pro představu, za 4 kakaové boby jste si mohli pořídit dýni, za 10 jste si mohli koupit králíka nebo prostitutku, za 100 kakaových bobů jste dostali otroka. Nevýhodou tohoto platidla byla jeho expirace, kakaové boby nevydrželi věčně, a proto se nevyplatilo uchovávat větší množství po delší dobu.

Za nejvíce bohatého vládce z řad Aztéků byl považován Montezuma II., 16. století, který si dopřával až 50 šálků čokolády denně, hlavně před tím, než vstoupil do svého harému, jak se toto hojné popíjení projevilo na jeho schopnostech v této oblasti však není známo 😊. V jeho skladech bylo prý uskladněno bez mála 1 miliarda kakaových bobů, když k tomu připočteme další poklady, které vlastnil, zlato, drahé kameny, cenné ptačí peří, můžeme Montezumu II. Považovat za prvního miliardáře na americkém kontinentě.

Po dobytí Aztécké říše Španěly, byli hojně vysazovány rostliny kakaovníku, protože Španělé platili původnímu obyvatelstvu kakaovými boby za práci. Díky tomu prostě rostli peníze na stromech.

Kakaovník, Theobroma, je tropický strom, který dorůstá výšky 5-8 metrů. Jeho plody jsou žlutozelené, oranžové nebo hnědé bobule, mají hmotnost asi 450 g a jsou 10-25 cm dlouhé. Uvnitř plodu jsou semena, kakaové boby, cca 15-40 kusů na jeden plod. Ve světě se rozlišuje celá řada druhů, mezi nejznámější patří Kakaovník pravý, Theobroma cacao.

Z Ameriky se kakaovník dále rozšířil do zbytku světa, Evropy, Afriky i Asie. Nejvíce se mu však dařilo v Africe, kde si na zdejší prostředí velice rychle zvykl. Díky tomu se Afrika rychle stala světovou jedničkou v produkci kakaových bobů. V současné době je největším výrobcem kakaa Pobřeží Slonoviny. Významnými producenty jsou také Ghana a Nigérie.

Čokoláda se ujala i v Evropě. Z počátku byla odsuzována, protože byla hořká a lidé nevěřili jejímu povzbuzujícímu účinku na lidský organismus, ale když poupravili její recepturu a nahradili některé koření, čokoláda se stala jedním z nejoblíbenějších nápojů Evropy. Konkurovala čaji a kávě. Čokoláda, jelikož byla tekutého stavu, byla dokonce povolena církví, jako nápoj, který lze konzumovat v období půstu. Protože nevěděli, jaké má nutriční složení 😊

Postupem času se výrobní procesy čokolády zlepšovali a vznikali první čokoládovny na území Evropy. Dnešní čokoláda se díky tomu dostala téměř k dokonalosti. Největšími výrobci čokolády jsou Francie, Německo a Švýcarsko.

Švýcarsko je považováno za čokoládovou velmoc a švýcarská čokoláda je synonymem kvality. Je úsměvné, že Švýcarsko se o čokoládě dozvědělo až sto let poté co byla dovezena do Evropy, první čokoládovny vznikli ve Švýcarsku až v 19. století. Co se ale musí Švýcarům nechat jsou jejich zlepšovací procesy. Jako první vymysleli mléčnou čokoládu, když smíchali čokoládu s mlékem. Možná banalita, ale nebylo tomu tak, když smícháte čokoládu s vodou anebo mlékem, tak se srazí a rozpadne. Ovšem pokud smícháte čokoládu s kondenzovaným mlékem, získáte mléčnou čokoládu. Dále objevili první jemnou čokoládu, která se doslova rozplývá na jazyku. K tomu se používá výrobní proces zvaný konšování. Při tomto procesu se čokoláda několik dní promíchává a postupně se k ní přidává kakaové máslo. Díky tomu získáte čokoládu, která taje při teplotě 32-34 °C a dá se rozlamovat. Do té doby to nebylo možné. Takováto čokoláda se navíc nemusela lisovat do forem, ale dala se lít do jakéhokoliv tvaru jste chtěli.

Využití čokolády

Čokoláda se během celé své historie využívala pro mnohé své účinky. Využívali ji válečníci, umělci, milenci, lékaři a další. Čokoláda má jedinečné složení a téměř přes 500 různých látek.

Čokoláda ve válce

Aztéčtí válečníci využívali čokoládu jako potravinu na bojových výpravách. Často to byla jediná potravina, co na cestě měli. Takováto forma čokolády byla trvanlivá a silnější než dnešní verze čokolády. Čokoláda je výživná, dodává energii, zahání hlad a posiluje vytrvalost. Američtí vojáci používali čokoládu i za 1. světové války, kdy se vyráběli velké čokoládové bloky, které se vojákům dováželi na lodích. Poté byli rozsekány na malé kousky a rozdány vojákům.

Čokoláda v medicíně

Léčivé účinky čokolády objevili už původní obyvatelé Ameriky. Pokud jste vykašlávali krev, Aztécký lékař vám předepsal kakao smíchané s vanilkou, pepřem, praženou paprikou a pryskyřicí. Čokoláda se také využívala při průjmovitém onemocnění. V Amazonii se využívalo kakao na kožní nemoci. Ženám se podávala čokoláda pro usnadnění porodu a při bolestech v podbřišku. Kakaové máslo se přikládalo na rány, popáleniny, mazali jím popraskané rty i vyrážky. Využívalo se také pro kosmetické účinky, tato tradice vydržela až do dnes a s čokoládovými zábaly se můžeme běžně setkat v kosmetických salonech.

V 17-18. století se začala prodávat čokoláda i v Evropských lékárnách. Věřilo se, že je lékem na různá onemocnění. Byla považována za prostředek, který prodlužuje život, pomáhá při poruchách trávení, řeší nespavost, snižuje horečky a pročišťuje krev.

Čokoláda jako afrodiziakum

Jako afrodiziakum byla čokoláda využívána už starými Aztéky, kteří ji hojně využívali právě i pro tyto účinky. V Evropě byla využívána úplně stejně. Ze začátku byla čokoláda pouze pro bohatou šlechtu, a třeba Francie byla v době vlády Ludvíka XV. čokoládou doslova posedlá. Ludvíkovi milenky měli čokoládu ve velké oblibě, jedna z nich, madam Dubarry dávala čokoládu dokonce i svým milencům, aby povzbudila jejich vášeň. I když v dnešní době známe silnější látky, čokoláda je na dále hojně využívána, protože je levná a pro mnohé jedince dostačující.

Prostředek opojení

Čokoláda se často smíchávala s dalšími ingrediencemi, aby se posílili její účinky. Mayové a Aztékové přidávali do čokolády třeba lysohlávky. Indiáni v Jižní Americe do ní přidávali pryskyřici z Viroly, vznikne pak směs zvaná paricá. Opojné účinky má pryskyřice, ale kakao dává směsi soudržnost a brání jejímu navlhnutí.

Složení čokolády

Složení se liší podle druhu kakaovníku a místa, kde byli vypěstovány, dále na způsobu sušení a dalších procesech výroby.

Uvádí se, že 100 g suchých kakaových bobů má energetickou hodnotu asi 1900 joulů. Boby obsahují 3,6 g vody, 12 g bílkovin, 46,4 g tuků, 34,7 g polysacharidů, 8,6 g vlákniny, 106 mg vápníku, 537 mg fosforu, 3,6 mg železa, 30 µg betakarotenu, 0,17 mg thiaminu, 0,14 riboflavinu, 1,7 mg niacinu, 3 mg kyseliny askorbové a malé množství hořčíku. Dále je v kakaových bobech přes 300 těkavých látek. Důležitý je obsah metylxantinů: 0,5-3 % theobrominu a 0,1- 1,7 % kofeinu. (CRC Handbook of Alternative Cash Crops)

Metylxantiny

Mezi nejznámější metylxantiny patří kofein a theobromin. Rostliny, které obsahují metylxantiny mají povzbuzující účinky, mezi další druhy patří např. čajovník, maté, guarana a kávovník.

Čistý theobromin má diuretické účinky, působí jako kardiostimulant a podporuje dilataci artérií. Theobromin nemá tak výrazný povzbuzující vliv na centrální nervový systém jako čistý kofein. Nejvyšší koncentraci theobrominu má kakao pocházející z Ghany. Z theobrominu se průmyslově vyrábí kofein.

Obsah kofeinu v kakau je menší než v čaji. Kofein má farmakologický vliv na kardiovaskulární, respirační, vylučovací i nervový systém. Blokuje receptory adenosinu a díky tomu může ovlivňovat i chování člověka.

Látky vyvolávající rozkoš

Náš mozek je schopen vylučovat látky, které mají podobné účinky jako narkotika. Rozkoš v našem mozku vyvolávají endorfiny, enkefaliny a další. Např. fenyletylamin vylučuje mozek zamilovaných lidí. Tato látka může zlepšovat náladu, zmenšuje pocit studu, úzkosti, paniky a strachu. Fenyletylamin je obsažen právě v čokoládě, ale např. také v lysohlávkách. Další látkou je anandamid. Tato látka v mozku stimuluje stejná nervová centra jako marihuana. K dosažení stejného účinku jako marihuana bychom ovšem museli sníst takové množství čokolády, které by se rovnalo pětině naší váhy.

Polyfenoly

Polyfenoly jsou přírodními antioxidanty. Zabraňují zhoubnému účinku volných radikálů na buňky a chrání tak organismus před vznikem nemocí. Polyfenoly působí příznivě na srdečně cévní choroby, snižují hladinu cholesterolu v krvi, uvolňují stres a mají i protizánětlivé procesy.

Z účinků čokolády na náš organismus ovšem nemůžeme vinit pouze jednotlivé látky. Čokoláda obsahuje přes 500 látek, které se vzájemně doplňují.

Dlouhověkost

V roce 1998 proběhl ve Velké Británii výzkum, který zkoumal účinky čokolády na dlouhověkost. Studie probíhala 5 let a zúčastnilo se jí 7841 starších osob. Podle závěrů studie mají konzumenti čokolády vyšší šanci dožít se vyššího věku než čokoládoví abstinenti. Konzumace čokolády se podle vědců doporučuje 3 čokolády za měsíc, ne každý den jednu čokoládu! Tuto studii berte samozřejmě s rezervou :-D

Jak vybrat kvalitní čokoládu

Kvalita čokolády se odvíjí od kakaových bobů, z kterých byla vyrobena. Nejkvalitnější je kakao vyrobené z kakaovníku pravého (z kvalitního criolla). Tento údaj se však na etiketě nedočteme a bohužel to nevědí ani prodavačky v obchodech s čokoládou. Nejlepší volbou jsou samozřejmě surové kakaové boby, které si doma nadrtíme a přidáváme do pokrmů. Pokud volíme čokoládu, je důležité volit jen tu kvalitní. Nejlepší jsou vysokoprocentní 85 % a vyšší. Na etiketě chceme, aby bylo pořadí suroviny následující: kakaový prášek, kakaové máslo a poslední cukr! Může také být: kakaová hmota, kakaový prášek, kakaové máslo a cukr. Často bývá kakaové máslo nahrazeno jiným levnějším rostlinným máslem, takové výrobky neberte vůbec. K získání všech benefitů, které čokoláda nabízí stačí konzumovat 1- 3 kostičky čokolády denně.

Recept: Čokoláda aztéckých bojovníků

Potřebujete 20 g pražených rozemletých kakaových bobů, půllitr vody, 5cm vanilkové tobolky, 2 lžíce kukuřičné mouky.

Kakaový prášek rozmícháme ve vodě a asi dvě minuty povaříme spolu s vanilkou na mírném ohni. Pokud chceme, aby byla čokoláda hustá, přidáme kukuřičnou mouku. Po chvíli vznikne čokoládová kaše, kterou vytvarujeme do tvarů tyčinek, poté necháme vychladnout. Podáváme studené. Ideální jako pokrm na výlety. (Arcimovičová & Valíček, 1999)

Citovaná literatura

Arcimovičová, J., & Valíček, P. (1999). Čokoláda pokrm bohů. Benešov: Nakladatelství START.